Jak nemravné jsou úroky?

Úrok je definován různě, ale vystačme pro tuto chvíli s tím, že obecně je to  cena peněz, které poskytuje věřitel dlužníkovi na určitou dobu.

S placením peněz za peníze má však lidská společnost morální problém a byla období, kdy bylo půjčování na úrok považováno za nemravné nebo bylo rovnou zakázáno.

Doloženě vůbec první, kdo měl s půjčováním peněz na úrok problém, byl Aristotelés. Ten tvrdil, že peníze samy o sobě nevytvářejí žádnou hodnotu, na rozdíl například od půdy nebo otroků.

Od raného středověku zakazovalo půjčovat na úrok i křesťanství, které vnímalo úrok jako poplatek za čas, který patří pouze Bohu a proto s ním nelze obchodovat. Na úrok proto půjčovali pouze Židé, a když chtěli vrátit jistinu i s úroky... vznikl výraz nekřesťanské peníze.

Islám zakazuje půjčovat na úrok dodnes.

Jak to tedy vlastně s půjčováním na úrok je?

Aristotelés, ač velký myslitel, patrně nedomyslel, že kdo si půjčí peníze, může okamžitě realizovat svůj podnikatelský záměr a generovat hodnotu zprostředkovaně.

A tam, kde není možné půjčovat na úrok explicitně, se tak děje implicitně.

Př!klad:

Představme si, že si chce muslimská domácnost pořídit dům či byt na hypotéku, o kterou zažádá u islámské banky. Ta si nesmí účtovat nemravné úroky a proto provede následující transakci:

Vybraný dům či byt koupí od prodejce a okamžitě ho muslimské rodině prodá za nepoměrně vyšší cenu s tím, že tuto cenu muslimská rodina hradí ve splátkách. Úrok není nikde explicitně vyjádřen, ale je implicitní. Zbytek se dožene poplatky.

Podtrženo sečteno, na úrok se půjčuje více méně všude a pokud je to považováno za nemravné, tak se o tom nemluví.