Aktiva, co netahají peníze z kapsy

Aktiva představují majetky, věci či práva, u kterých lze racionálně očekávat, že nám v budoucnu přinesou ekonomický prospěch. Aktiva lze dědit. Jsou to tedy majetky, které produkují příjmy, a které lze odkázat budoucím generacím.

Aktivum musí vydělávat 

Aktivem jsou tedy jen majetky, které vydělávají. Aktiva jsou vhodná pro investice, protože umožňují, na rozdíl od hotovostních a bezhotovostních peněz, uchovávat hodnotu.

Kv!z:

Je dům či byt, ve kterém bydlíte, aktivem?
Bohužel nikoliv. Takový majetek jen spotřebovává peníze a žádné ekonomické prospěchy od něj čekat nemůžete. 

Je aktivum vaše práce?
Také ne, protože ji nelze převést na někoho jiného. Jakmile přestanete do práce chodit, přestane vám vydělávat. 

Je aktivem vaše rodina?
Pokud nežijete v sociální skupině, kde je žádoucí mít co nejvíce potomků, kteří živí rodiče, opět nikoliv.

Je vládní dluhopis s úrokovou sazbou 1% aktivem?
Možná, je-li míra inflace pod 1%. Je-li vyšší, jako že většinou je, dluhopis nám prodělává a aktivem není.

Která aktiva vydělávají?

Investovat můžete do celé řady aktiv. Uveďme si alespoň základní kategorie:

1. Papírová aktiva - akcie, dluhopisy, deriváty, směnky, podílové fondy a

další. Papírová aktiva jsou extrémně ošidná, protože nakoupit je lze velmi snadno, ovšem vydělat na nich umí jen málokdo.

2. Nemovitosti - domy, byty, pozemky, či kancelářské prostory na pronájem. Představují pomalý, ale poměrně kontrolovatelný způsob, jak zbohatnout.

3. Podíly ve společnostech - ať již přímo podíly ve společnostech s ručením omezeným, či dividendové akcie. Pro podobné investice se musíte většinou stát podnikatelem.

4. Práva duševního vlastnictví - patenty, ochranné známky, vaše nápady. Například Krteček je jedním z nejlépe vydělávajícím českým aktivem založeným na duševním vlastnictví.

5. Umění - obrazy, starožitnosti, sochy apod.

6. Komodity - zlato, stříbro, drahokamy, platina apod.

Aktiva můžete v rámci jednotlivých kategorií i mezi nimi diverzifikovat. Více o diverzifikaci se dočtete zde.

Která aktiva jsou nejlepší?

Nejlepší aktiva jsou ta, kterým a) skvěle rozumíte, která  b) ovládáte a která c) sama, bez vašeho přičinění, vydělávají. 

Př!klad:

Vaším koníčkem je štrikování. Vymyslíte parádní vzor na šálu. Místo toho, abyste uštrikovali hromadu šál a ty pak prodávali, pověsíte samotný vzor a postup jeho vytvoření za $1,99 na internet a necháte uživatele, ať jej sami nakupují a platí. Máte aktivum založené na duševním vlastnictví.

Př!klad:

Rozhodnete se vstoupit do 2. pilíře penzijního spoření. Každý měsíc deponujete určitou částku, například 1000 Kč, do papírových aktiv, která vám vynášejí méně, než činí míra inflace. Nemáte nejmenší tušení, kdo a jak vaše peníze investuje a navíc se ke svým penězům nemůžete několik let dostat. Nemáte žádnou záruku, že vám stát vaše spoření neznárodní. Toto není aktivum.
 

Co z toho plyne? 

Chcete-li uchovat, či zvýšit své bohatství, pak:

1) Zbavte se iluzí, že dům, ve kterém bydlíte, vaše práce, vaše auto a vaše rodina, jsou aktiva 
2) Nakupujte a vytvářejte pouze majetky, které vám v budoucnu přinesou nějaký ekonomický prospěch
3) Nakupujte a vytvářejte pouze aktiva, kterým rozumíte, které ovládáte, a která mohou vydělávat i bez vaší přítomnosti

Varován!: Navzdory tomu, co tvrdí různě uváděné definice, v účetnictví představují aktiva všechno, co účetní jednotka vlastní, bez ohledu na to, zda jí to v budoucnu přinese, či nepřinese prospěch. Leč účetní jednotka, která má ve svém portfoliu aktiva, která nepřináší ekonomický prospěch, samozřejmě generuje ztrátu.
 
T!p: První, kdo přišel s kontroverzní myšlenkou, že dům, ve kterém bydlíte, není aktivum, ale pasivum, byl Robert Kiyosaki v knize Bohatý táta, chudý táta.

Lístek do kina za 50 Kč? Těžko...

Taky jste už někdy vyrazili do multiplexu v rámci promoakce za 50 korun a kino bylo nabité?

A taky vám vrtalo hlavou, proč nejsou v multiplexech lístky za 50 Kč stále a proč nejsou kina plná? Proč stojí lístek 180 Kč a v kinech je poloprázdno?

Napadlo vás dokonce, že byste si pořídili vlastní kino a šli cestou nízkých cen a vysokého počtu diváků? Myšlenka je to jistě dobrá, bohužel však ekonomicky neživotaschopná, především pro začínajícího podnikatele.

Celý trik se skrývá v hrubé marži. Hrubá marže se spočítá velmi jednoduše:

Hrubá marže = Tržby za lístky - Náklady na prodané lístky

Z hrubé marže je třeba uhradit tzv. režie kina, což je skoro všechno, od platů zaměstnanců po energie. Kino může požadované hrubé marže dosáhnout dvěma cestami.

1. Nalákat málo diváků, kteří budou platit vysoké vstupné
2. Nalákat hodně diváků, kteří budou platit nízké vstupné

Obě metody vedou ke zhruba stejnému výsledku. Pro kino je ale přijatelnější, aby se v něm pohybovalo méně bohatších lidí, se kterými mít méně práce, a kteří mají dost peněz na to, aby kupovali předražené občerstvení, než davy chudších diváků, kteří si nekoupí z doplňkového prodeje nic.

Jinými slovy: Je mnohem jednodušší obsluhovat jednoho bohatého klienta za 200 korun, než čtyři chudé za 50 korun.

Kino totiž potřebuje především vydělat s co nejmenší námahou. A nikoliv pobavit masy.

Začínající podnikatelé mohou z cenové strategie multiplexů čerpat inspiraci. Pokud totiž začínáte podnikat, očekávejte, že budete dělat chyby... a ty se musí zaplatit z vaší hrubé marže. Je-li příliš nízká, rychle proděláte.

Co z toho tedy plyne?

1. Za padesát korun se bude do kina chodit zřejmě jen v rámci promoakcí a festivalů, kde vstupné platí sponzoři.
2. Budete-li se jako začínající podnikatelé snažit vymezit proti konkurenci cenou, pravděpodobně nepřežijete.

Zaj!mavost: Lístek do kina je klasickým případem opce. Diváci si totiž kupují možnost v určitý budoucí moment po určitou dobu využít právo  dívat se na film. Toho práva mohou nebo nemusí vyžít.

T!p: O důležitosti vysoké hrubé marže u začínajících podnikatelů se dočtete v zajímavé knize Street Smarts od Norma Brodského a Bo Burlinghama.

T!p: O tom, že na lístcích do kina multiplexy vlastně vůbec nevydělávají, se dočtete ve vynikající knize Ekonomika Holywoodu od Edwarda Jaye Epsteina.