Aktiva, co netahají peníze z kapsy

Aktiva představují majetky, věci či práva, u kterých lze racionálně očekávat, že nám v budoucnu přinesou ekonomický prospěch. Aktiva lze dědit. Jsou to tedy majetky, které produkují příjmy, a které lze odkázat budoucím generacím.

Aktivum musí vydělávat 

Aktivem jsou tedy jen majetky, které vydělávají. Aktiva jsou vhodná pro investice, protože umožňují, na rozdíl od hotovostních a bezhotovostních peněz, uchovávat hodnotu.

Kv!z:

Je dům či byt, ve kterém bydlíte, aktivem?
Bohužel nikoliv. Takový majetek jen spotřebovává peníze a žádné ekonomické prospěchy od něj čekat nemůžete. 

Je aktivum vaše práce?
Také ne, protože ji nelze převést na někoho jiného. Jakmile přestanete do práce chodit, přestane vám vydělávat. 

Je aktivem vaše rodina?
Pokud nežijete v sociální skupině, kde je žádoucí mít co nejvíce potomků, kteří živí rodiče, opět nikoliv.

Je vládní dluhopis s úrokovou sazbou 1% aktivem?
Možná, je-li míra inflace pod 1%. Je-li vyšší, jako že většinou je, dluhopis nám prodělává a aktivem není.

Která aktiva vydělávají?

Investovat můžete do celé řady aktiv. Uveďme si alespoň základní kategorie:

1. Papírová aktiva - akcie, dluhopisy, deriváty, směnky, podílové fondy a

další. Papírová aktiva jsou extrémně ošidná, protože nakoupit je lze velmi snadno, ovšem vydělat na nich umí jen málokdo.

2. Nemovitosti - domy, byty, pozemky, či kancelářské prostory na pronájem. Představují pomalý, ale poměrně kontrolovatelný způsob, jak zbohatnout.

3. Podíly ve společnostech - ať již přímo podíly ve společnostech s ručením omezeným, či dividendové akcie. Pro podobné investice se musíte většinou stát podnikatelem.

4. Práva duševního vlastnictví - patenty, ochranné známky, vaše nápady. Například Krteček je jedním z nejlépe vydělávajícím českým aktivem založeným na duševním vlastnictví.

5. Umění - obrazy, starožitnosti, sochy apod.

6. Komodity - zlato, stříbro, drahokamy, platina apod.

Aktiva můžete v rámci jednotlivých kategorií i mezi nimi diverzifikovat. Více o diverzifikaci se dočtete zde.

Která aktiva jsou nejlepší?

Nejlepší aktiva jsou ta, kterým a) skvěle rozumíte, která  b) ovládáte a která c) sama, bez vašeho přičinění, vydělávají. 

Př!klad:

Vaším koníčkem je štrikování. Vymyslíte parádní vzor na šálu. Místo toho, abyste uštrikovali hromadu šál a ty pak prodávali, pověsíte samotný vzor a postup jeho vytvoření za $1,99 na internet a necháte uživatele, ať jej sami nakupují a platí. Máte aktivum založené na duševním vlastnictví.

Př!klad:

Rozhodnete se vstoupit do 2. pilíře penzijního spoření. Každý měsíc deponujete určitou částku, například 1000 Kč, do papírových aktiv, která vám vynášejí méně, než činí míra inflace. Nemáte nejmenší tušení, kdo a jak vaše peníze investuje a navíc se ke svým penězům nemůžete několik let dostat. Nemáte žádnou záruku, že vám stát vaše spoření neznárodní. Toto není aktivum.
 

Co z toho plyne? 

Chcete-li uchovat, či zvýšit své bohatství, pak:

1) Zbavte se iluzí, že dům, ve kterém bydlíte, vaše práce, vaše auto a vaše rodina, jsou aktiva 
2) Nakupujte a vytvářejte pouze majetky, které vám v budoucnu přinesou nějaký ekonomický prospěch
3) Nakupujte a vytvářejte pouze aktiva, kterým rozumíte, které ovládáte, a která mohou vydělávat i bez vaší přítomnosti

Varován!: Navzdory tomu, co tvrdí různě uváděné definice, v účetnictví představují aktiva všechno, co účetní jednotka vlastní, bez ohledu na to, zda jí to v budoucnu přinese, či nepřinese prospěch. Leč účetní jednotka, která má ve svém portfoliu aktiva, která nepřináší ekonomický prospěch, samozřejmě generuje ztrátu.
 
T!p: První, kdo přišel s kontroverzní myšlenkou, že dům, ve kterém bydlíte, není aktivum, ale pasivum, byl Robert Kiyosaki v knize Bohatý táta, chudý táta.

Spořit či nespořit?

Přestože banky nabízejí celou řadu spořících produktů a přestože je velmi romantické házet korunky do prasátka, ke spoření bych přistupoval velmi skepticky. Mám k tomu následující tři důvody:

1. Všechny měny na světě ztrácejí na hodnotě

Podívejme se na vývoj hodnoty naší národní měny. Přestože se v posledních letech chlácholíme tím, že díky ekonomickým krizím máme alespoň nízkou inflaci, ve dlouhodobém spořícím či investičním horizontu je inflace koruny stále vysoká.

Inflace CZK od roku 1989 do roku 2012 (Zdroj: ČSÚ)

Z údajů Českého statistického úřadu totiž vyplývá, že průměrná roční inflace za posledních 20 let byla 5,615% a že koruna ztratila téměř 70% své hodnoty.

Ztráta hodnoty CZK od roku 1992 do roku 2012 (Zdroj: ČSÚ)

Ano, je zřejmé, že tak zančný pokles byl způsoben vysokou inflací při uvolnění cen na počátku devadesátch let.

 

Pokud však čekáte, že se dožijete 75 let a hodláte udržovat hodnotu svého bohatství dlouhodobě, pak vězte, za svůj život zažijete jednu recesi (kdy váš soused přijde o práci) a jednu depresi (kdy přijdete o práci vy). Celkově tak očekávejte tři finanční posuny podobné tomu, který je vidět v grafech kolem a po roce 1991. Jeden finanční výkyv jsme tedy již zažili. Další bude zřejmě přijetí či pád Eura a ten třetí… těžko říct.                

Koruna není jediná měna, která valem ztrácí hodotu. Od té doby, co přestal být americký dolar směnitelný za zlato (1971), ztratil na své hodnotě 82%. Kanadský dolar ho kopíroval, jak je vidět z následujícícho obrázku.
  

Ztráta hodnoty USD a CAD od roku 1970 do roku 2009 (Zdroj: Ministerstvo práce USA a Statistický úřad Kanady)

 

2. Reálná úroková sazba nahrává dlužníkům

Reálná úroková sazba se spočítá velmi jednoduše tak, že se od nominální úrokové sazby uváděné bankami odečte očekávaná míra inflace v horizontu po který spoříme, respektive dlužíme.

 

Př!klad A:

 

Rozhodneme-li se spořit prostřednictvím termínovaného vkladu na 2 roky s úrokovou mírou 2,5% u některé z bank a zároveň víme, že inflace v roce 2013 je kolem 3,2% a v roce 2014 bude podobná, můžeme očekávat, že:

 

nominální úroková sazba (2,5%) - míra inflace (3,2%) = reálná úroková sazba (-0,7%).

 

Při podobném spoření tedy z každé uložené tisícikoruny přijdeme o 7 Kč.

 

Př!klad B:

 

Rozhodneme-li se naopak pro hypoteční úvěr s úrokovou sazbou 2,7% se splatností 20 let a zároveň víme, že dlouhodobá inflace v České republice je cca 5,6% pak můžeme očekávat, že

 

nominální úroková sazba (2,7%) - míra inflace (5,6%) = reálná úroková sazba (-2,9%)

 

Při takovém dluhu tedy z každé zapůjčené tisícikoruny splatíme jen 971 Kč (o 29 Kč méně) a navíc máme nemovitost, jejíž hodnota v čase zřejmě poroste a může přinášet peněžní příjmy, pokud ji například pronajmeme.              

 

3. Banky nemají rády spořínky

 

Pokud si v bance ukládáme, půjčujeme bance peníze a jsme pro ni pasivem. Tedy někým, o koho se musí starat a komu musí platit úrok. 

 

Pokud si však od banky půjčíme, jsme někým, kdo jí vydělává, tedy jejím aktivem.

 

A podle toho se i banky chovají. Zkuste si někdy povšimnout, jaký servis vám finanční domy poskytují, když ukládáte a jaký když si půjčujete a jaké úroky dostáváte a jaké platíte.

 

Co z toho plyne?

 

1. Spořte jen v případě, že si potřebujete vytvořit základní kapitál pro investici.

2. Stále bezcennější peníze měnte na jiné formy aktiv, nejlépe ty, které vydělávají další peníze.

3. Máte-li dobrý investiční nápad, nebojte se si na něj od banky půjčit.

 

T!p: O tom proč je lepší rozumně dlužit než spořit se dočtete v knihách Bohatý táta, chudý táta od Roberta Kiyosakiho a Jak zbohatnout od Vladimíra Procházky.