Umění nediverzifikace

"Nedávejte všechna vejce do jednoho košíku!" zní jedna z obecně uznávaných pravd. A jako většina obecně uznávaných pravd je bohužel mylná.

Alespoň v případě investování. Obecně uznávanou pravdou v oblasti investování totiž je, že chceme-li se bránit proti riziku, měli bychom diverzifikovat.

Diverzifikace je rozklad rizika do více investic s tím, že výkyvy výnosností a cen jednotlivých investic se vzájemně vyruší a celkové portfolio bude mít výnosnost kladnou.

Tato představa má však dvojí ALE:


1. Diverzifikace funguje jen v případě, že výnosnosti jednotlivých investic v portfoliu spolu nekorelují.

Př!klad: Máte-li nainvestováno v akciích dvaceti různých společností, nejedná se o diverzifikaci. Celý akciový trh může zkolabovat (a kolabuje) a vaše portfolio vezme za své.

Většina finančních poradců nabízí právě diverzifikaci pouze v rámci jedné kategorie aktiv (papírových). Troufám si tvrdit, že podobná strategie je velmi riziková. Poradce, který tvrdí, že má dokonale diverzifikováno, de facto přiznává, že investování vůbec nerozumí.

2. Příliš širokou diverzifikací se výnosnost portfolia snižuje a rizikovost zvyšuje.

Př!klad: Ve svém investičním portfoliu máte podíly ve firmě, kterou řídíte, a která dobře vynáší, dále nemovitosti, jež dobře znáte a výhodně pronajímáte a nakonec akcie dvou dobře prověřených firem, které přináší dividendu. Vaše portfolio má výnosnost 12%.

Pokud za účelem diverzifikace vstoupíte například do 2. pilíře penzijního spoření, který de facto znamená dlouhodobé investice do diverzifikovaného portfolia vám neznámých papírových aktiv, výnosnost svého portfolia prudce snížíte. Tím, že tuto investici vůbec neovládáte, navíc zvýšíte i rizikovost svého portfolia.

Jaká z toho plynou doporučení?

1. Investujte jen do několika málo aktiv, které velmi dobře znáte, a která ovládáte a neřeďte je těmi, které mají jen průměrné vyhlídky.
2. Investujte do všech kategorií aktiv - papírových, nemovitostí, duševního vlastnictví, komodit, podnikání, atd.
3. Pokud se vám bude nějaký poradce chlubit, jak skvěle umí diverzifikovat portfolia, zdvořile se s ním rozlučte.

A pamatujte, že Warren Buffet říká: "Nemusíte diverzifikovat. Stačí když dáte všechna vejce do jednoho košíku a ten košík budete pořádně hlídat."

T!p: O umění nediverzifikovat píše velmi zkušeně Daniel Gladiš ve své knize Naučte se investovat.

T!p: Populárněji o tom, proč široce nediverzifikovat, píše i Robert Kiyosaki v knize Bohatý táta radí, jak investovat.

Oběti domácího ekonomického násilí

Koncept Economic Outpatient Care (EOC) neboli Domácí ekonomická výpomoc není u nás příliš známý. A přitom mohou být důsledky většinou dobře míněné ekonomické výpomoci velmi nebezpečné. Začněme příkladem:

Př!klad:

Bohatí rodiče, oba podnikatelé v rodinné firmě, mají dvě děti. Dceru a syna. Syn od rodičů dostává kapesné, brzy si ale najde si brigádu a kapesné již nepotřebuje. S odřenýma ušima dokončí vysokou školu a zahájí podnikání. Začne se mu finančně dařit.

Dcera studuje práva, kde prospívá, ale pak se rozhodne přejít na ekonomickou školu. S rodiči vychází lépe než syn.

Ve chvíli, kdy si syn koupí první byt, koupí rodiče byt i dceři, a když si syn koupí auto, dostane dcera, které je už pětadvacet a stále nepracuje, také nový vůz, aby mezi sourozenci nevznikla rivalita.

Když si dcera přivede nápadníka, zaměstná ho otec v rodinné firmě. Mladík sice nikterak nevyniká, ale dcera ho má ráda, takže mladý muž dostává v rodinné firmě nadstandardní plat, aby se měli s dcerou dobře. Následně dcera otěhotní a zůstane v domácnosti.

Na smrtelné posteli rodiče odkážou svůj dům dceři a jejímu příteli, aby měli kde důstojně bydlet a svou firmu synovi, ale s tím, že musí dceři po jejich smrti pravidelně vyplácet fixní částku zvyšovanou o inflaci bez ohledu na to, zda firma vydělává či nikoliv.

Výše uvedené je typickým př!kladem domácí ekonomické výpomoci (EOC), kdy rodiče v dobré víře podporují slabšího z potomků (dceru) tím, že ho zásobují penězi až do pozdního věku, mnohdy doživotně. Obětí domácí ekonomické výpomoci je samozřejmě i dceřin partner. V drtivé většině případů se však projeví čtyři zajímavé efekty:

1. Dochází k oslabování slabého. Ekonomicky nevýkonná dcera necítí potřebu vydělávat, protože peníze jednoduše dostává. Její neschopnost se uplatnit se nadále prohlubuje.
2. Dcera, i její přítel považují peníze, které dostali od rodičů, za svůj výdělek a často se považují za kompetentní radit svému okolí, jak nakládat s financemi.
3. Dcera a její přítel jsou nuceni do domu rodičů nakupovat vybavení, které neodpovídá jejich skutečnému společenskému postavení. Nezřídka to vede k zadlužování.
4. Nejhůře celou situaci nese manželka syna, která si jediná dobře uvědomuje nespravedlnost, která v rodině panuje. Většinou však není vyslyšena jako někdo, kdo se má díky synovi dobře a do rodiny vlastně nepatří.

Nejnebezpečnější formou domácí ekonomické výpomoci jsou pravidelné hotovostní příspěvky ze strany rodičů, případně partnerů, které postižený začne poměrně rychle považovat za vlastní příjem. Druhým ošemetným případem je provádění zásadních životních nákupů (byt, auto) za postiženého.

Ekonomická domácí výpomoc je tedy nebezpečný jev, kterým mohou milující rodiče významně poškodit život svých potomků.

T!p: Chcete-li zjistit, zda jste obětí domácí ekonomické výpomoci, odečtěte od svého příjmu hodnotu všech přijatých darů. Pokud je i nadále váš čistý příjem kladný, pak zřejmě obětí nejste. Jeli záporný a je vám přes pětadvacet... pak se zamyslete nad tím, zda vám někdo penězi spíše neškodí.

T!p: O ekonomické domácí výpomoci, neboli Economic Outpatient Care (EOC) se podrobně dočtete v knihách od Thomase J. Stanleyho, například v díle Váš soused je milionář.

Váš soused je milionář - Thomas J. Stanley a William D. Danko

 

Váš soused je milionář s podtitulem Tajemství amerických milionářů od Thomase Stanleyho a Williama Danka je dnes již klasikou v literatuře o vytváření a udržení bohatství.

V několika velmi zajímavých kapitolách autoři porovnávají ty, kteří nejsou schopni bohatství kumulovat a ty, kteří naopak zbohatli a své bohatství udrželi.

Věděli jste například, že lidé s vysokými příjmy vůbec nemusí být bohatí, že většina milionářů žije skromně, spořádaným životem v dlouhodobých a stabilních partnerstvích?

Za důležité myšlenky vyplývající z knihy lze považovat následující:

1. Utrácejte méně, než vyděláte. To je poměrně jednoduchý koncept, který vede k vytvoření tzv. čistého měsíčního, resp. ročního příjmu, jež lze následně investovat. Zajímavé však je, že dle průzkumů bývají uvědomělými rozpočtáři v prvogeneračních milionářských domácnostech povětšinou manželky.


2. Nekupujte vnější symboly bohatství a nežijte způsob života, na který nemáte. Většina prvogeneračních milionářů chodí v obyčejných levných oblecích, řídí stará auta, nenosí žádné hodinky a nepotrpí si na luxus.


3. Chytře investujte, nespekulujte. Milionáři svůj čistý příjem promyšleně investují, často do nemovitostí, či do podnikání. Do akcií, obligací, penzijních fondů a jiných papírových aktiv investují jen zřídkakdy.


4. Neoslabujte své děti domácí ekonomickou výpomocí (Economic Outpatient Care - EOC). Skuteční milionáři nezahrnují své děti penězi ani hodnotnými dary, protože chápou, že by tím oslabili jejich schopnost podnikatelsky a finančně uspět.


5. Neutrácejte zítřejší příjmy už dnes. Tento jednoduchý koncept říká, že milionáři nekupují zbytečnosti a už vůbec ne na dluh.


6. Nesnažte se udělat dojem na sousedy (tzv. teorie "Better Than"). Lidé, kteří dávají na odiv vnější symboly bohatství (luxusní oblečení, šperky, auta, domy apod.) většinou mají více dluhů, než skutečných majetků. Snažit se je dohnat není cesta ke zbohatnutí.


7. Nesnažte se udělat dojem na své rodiče (tzv. teorie "Better Off). Dělat dojem na své rodiče tím, že se zadlužím a pořídím si lepší dům, auto či dovolenou není způsob, jak získat miliony.

I přes své stáří (kniha vyšla v roce 1996) a přes to, že rozboruje jen americké milionáře, je Váš soused je milionář velmi aktuální a použitelná kniha a mohu ji vřele doporučit všem, kdo se zajímají o problematiku osobního bohatství.

T!p: Další zajímavé informace naleznete na osobních stránkách Thomase J. Stanleyho www.thomasjstanley.com.

T!p: Kniha vyšla v angličtině jako audiokniha. 

Recenzovaná verze: anglická                                                          Doporučení: ČÍST / NEČÍST

Vašich 20 a 10 000 hodin

Chcete-li se něco naučit obstojně, stačí k tomu 20 hodin. A je lhostejno, co chcete umět – háčkovat, snowboardovat nebo třeba programovat. Píše o tom Josh Kaufman ve své nové knize The First 20 Hours a čtenářům poskytuje dokonce jednoduchý desetibodový postup, jak to udělat.

Pak je tu ale i pravidlo 10 000 hodin. 10 000 hodin totiž potřebujete k tomu, abyste se i bez vrozeného talentu stali čímkoli, o čem jste snili. Abyste se stali třeba prvotřídními programátory, hudebními virtuosy, špičkovými sportovci, prostě čímkoli. O pravidlu 10 000 hodin a o přeceňování vrozeného talentu píše velmi pěkně Malcom Gladwell ve svém besteselleru Mimo řadu.

Dobrá zpráva tedy je, že naučit se něco obstojně netrvá nijak dlouho. Chcete-li však být v dané věci velmistři, musíte tvrdě pracovat a obětovat spoustu času. Těch 20 hodin všichni máme. A máme i těch 10 000 hodin. Záleží jen na tom, jak ty hodiny využijeme. Můžete je využít smysluplně a nebo třeba protlachat na internetu, jako lidé na následujícím obrázku, kteří jsou top uživateli chatu na lide.cz.

První z uživatelů mohl být hudebním virtuosem už 2x. Poslední mohl zvládat přes 650 dovedností.  Čas je váš nejvzácnější zdroj. Říkáte, že něco uděláte, až najdete čas? Něco vám prozradím. Čas nikde nenajdete, třeba tak, jako pětikorunu v kapse. Čas si musíte udělat. A musíte si ho udělat na ty správné věci. Alespoň 20 hodin. A nebo rovnou 10 000.

The First 20 Hours - How to Learn Anything FAST - Josh Kaufman

Ve své nejnovější knize vysvětluje Josh Kaufman jak se dá získat nová dovednost během pouhých 20 hodin. 

Nezáleží přitom na tom, o jakou dovednost se jedná. Autor to dokazuje v druhé části knihy, kde uvádí podrobné návody, jak se naučit 6 nových dovedností mezi nimiž nechybí například jóga nebo programování.

K získání jakékoli nové dovednosti nabízí Josh Kaufman následující desetibodový postup:

1. Najděte si projekt, který si zamilujete (učte se jen to, oč máte zájem a co vás baví)
2. Učte se vždy jen jednu dovednost a věnujte jí 20 hodin plného soustředění
3. Stanovte si cílovou úroveň dovednosti (ve formě jedné věty uveďte, co to pro vás zanemená být v dané dovednosti dost dobrý/á)
4. Rozložte dovednost na jednotlivé činnosti a ty progresivně procvičujte
5. Sežeňte si všecho potřebné vybavení pro procvičování dovednosti (bez tramvaje se ji řídit nenaučíte)
6. Ostraňte veškeré bariéry, které vám brání v tréninku (například vyřaďte internet pomocí blokovacího softwaru Freedom)
7. Udělejte si čas - ideálně 20 - 90 minut denně a nepolevujite (nařiďte si odpočítávací budík a dokud nezazvoní nepřestávejte v procvičování i kdyby vás nebavilo sebevíc)
8. Vytvořte si smyčky s rychlou zpětnou vazbou (procvičování by mělo nést rychlé a viditelné výsledky - například učíte-li se psát blog, vidíte výsledky v náhledech okamžitě - to vyvolá pozitivní motivaci)
9. Intenzivní trénink (neučte se 20 hodin najednou, ale v kratších, opakujících se intervalech - viz bod 7)
10. Klaďte důraz na kvantitu a rychlost (pouze častným opakováním si dovednost osvojíte na úroveň stanovenou v bodě 3)

Kniha je založená na četných výzkumech, které dokazují, že z neschopnosti se na přijatelnou úroveň schopnosti lze dostat poměrně rychle. Pokud postup nabývání dovednosti kultivujete, jde se na požadovanou úroveň skutečně dostat během prvních 20ti hodin.

První část knížky tak lze vřele doporučit každému, kdo se chce naučit, jak rychle získávat dovednosti. Druhá část knihy, kde je uvedeno 6 případových studií, během nichž Kaufman demonstruje svoji metodu, je ale nudná, pokud se ovšem nechcete některou z uvedených dovedností naučit.

T!p: Kaufman je i autorem skvělé vzdělávací knihy The Personal MBA - Master the Art of Business.

T!p: Další zajímavé informace získáte na anglických stránkách propagující knihu first20hours.com.  

T!p: Kniha je k dispozici v angličtině i jako audiokniha, kterou svým osobitým stylem čte sám autor.

Recenzovaná verze: Anglická                       Doporučení: ČÍST / NEČÍST

Jak nemravné jsou úroky?

Úrok je definován různě, ale vystačme pro tuto chvíli s tím, že obecně je to  cena peněz, které poskytuje věřitel dlužníkovi na určitou dobu.

S placením peněz za peníze má však lidská společnost morální problém a byla období, kdy bylo půjčování na úrok považováno za nemravné nebo bylo rovnou zakázáno.

Doloženě vůbec první, kdo měl s půjčováním peněz na úrok problém, byl Aristotelés. Ten tvrdil, že peníze samy o sobě nevytvářejí žádnou hodnotu, na rozdíl například od půdy nebo otroků.

Od raného středověku zakazovalo půjčovat na úrok i křesťanství, které vnímalo úrok jako poplatek za čas, který patří pouze Bohu a proto s ním nelze obchodovat. Na úrok proto půjčovali pouze Židé, a když chtěli vrátit jistinu i s úroky... vznikl výraz nekřesťanské peníze.

Islám zakazuje půjčovat na úrok dodnes.

Jak to tedy vlastně s půjčováním na úrok je?

Aristotelés, ač velký myslitel, patrně nedomyslel, že kdo si půjčí peníze, může okamžitě realizovat svůj podnikatelský záměr a generovat hodnotu zprostředkovaně.

A tam, kde není možné půjčovat na úrok explicitně, se tak děje implicitně.

Př!klad:

Představme si, že si chce muslimská domácnost pořídit dům či byt na hypotéku, o kterou zažádá u islámské banky. Ta si nesmí účtovat nemravné úroky a proto provede následující transakci:

Vybraný dům či byt koupí od prodejce a okamžitě ho muslimské rodině prodá za nepoměrně vyšší cenu s tím, že tuto cenu muslimská rodina hradí ve splátkách. Úrok není nikde explicitně vyjádřen, ale je implicitní. Zbytek se dožene poplatky.

Podtrženo sečteno, na úrok se půjčuje více méně všude a pokud je to považováno za nemravné, tak se o tom nemluví.

Co mají společného kovbojové a akciový trh?

Zamysleme se nad následujícím krátkým příběhem.

Několik kovbojů žene své stádo krav do města, kde chtějí krávy prodat. Čeká je tučný výdělek, a tak mají dobrou náladu. Poslední noc se utáboří nedaleko města. Jeden z kovbojů navrhne, že by mohli své zítřejší výdělky zapít a oslavit ohňostrojem.

Jeden býk ze stáda je extrémně inteligentní a kovbojům rozumí. Dobře ví, že až se kovbojové opijí, začnou odpalovat rachejtle. A že se nemá čeho bát. Že to sice bude znít jako střelba a výbuchy, že se bude i blýskat, ale že ohňostroj nikomu ze stáda neublíží.

A co udělá když se kovbojové nachystají, že odpálí první raketu?

Vyrazí jako první z ohrady pryč, aby ho ostatní neušlapali.

A tak lze vysvětlit chování investorů a princip asymetrické informovanosti, když na akciových trzcích praskne bublina.

T!p: O takzvaném elektronickém stádu (electronic herd) píše velmi zajímavě Josh Kaufman ve své knize The Personal MBA.

The Personal MBA - Master the Art of Business - Josh Kaufman



Vynikající kniha obsahující všechno, co by měl znát držitel titulu Master of Business Administration, jež vystudoval na prestižní zahraniční univerzitě.

Autor, Josh Kaufman, je learning junkie (notorický student), který přečte všechno, co se mu dostane pod ruku a následně vydestiluje to podstatné. Kniha je tak vlastně kompilátem stovky učebnic a doporučené četby ke studiu MBA.

Kniha je rozdělena do tzv. desetiminutovek, tedy krátkých úseků, kdy je člověk schopen udržet plnou pozornost a věnovat se danému tématu. Jednotlivé desetiminutovky jsou promyšleně prostřídány a vzájemně prokombinovány, a čtenář získává stále širší povědomí o látce.

Knihu mohu vřele doporučit všem, kdo chtějí pochopit, o čem je vzdělání MBA, získat potřebné znalosti a neplatit za postgraduál.

Úvodní část, kde Kaufman popisuje, proč je jeho kniha výhodná (argumentace, že zaplatit za knihu je mnohonásobně menší újma, než zaplatit vysokoškolské vzdělání), můžete s klidným svědomým přeskočit. Následný obsah je však vysoce relevantní a nesporně mnohem kvalitnější než přednášky na našich vysokých školách.

T!p: Kniha zatím nevyšla česky. Lze ji ale koupit ve slovenštině jako Osobný kurz MBA.

T!p: Další zajímavé informace získáte na stránkách propagující knihu personalmba.com.

T!p: Kniha je k dispozici v angličtině i jako audiokniha, kterou velmi osobitým stylem čte sám autor.

Recenzovaná verze: Anglická                                Doporučení: ČÍST / NEČÍST

Zvířata na finančních trzích

Proč je někdo na akciové trhu BÝK a někdo MEDVĚD?



Sochy býka a medvěda před Frankfurtskou burzou

BÝK je symbolem plodnosti a má rohy obrácené vzhůru. BÝK je tedy účastník akciového trhu, který spekuluje na růst ceny akcií.

MEDVĚD je zvíře shrbené směrem dolů. Název účastníka akciového trhu možná od přísloví: "Neprodávej kůži medvěda, dokud jsi ho neulovil." MEDVĚD je je tedy účastník akciového trhu, který spekuluje na pokles ceny akcií. (jak se to dělá? Například: Slíbím některému účastníkovi finančního trhu, že mu prodám akcie konkrétní společnosti, které dnes stojí USD 150/ks k určitému datu např. za USD 100/ks. Spekuluji, že do té doby cena akcie poklesne pod USD 100/ks).