Tajemství skvělých prezentací Steva Jobse - Carmine Gallo

Tajemství skvělých prezentací Steva Jobse od komentátora Businessweeku Carmina Galla je jedna z nejlepších a nejúspěšnějších knih věnovaných prezentátorským dovednostem slavného šéfa společnosti Apple.

 

Gallo pojímá prezentace jako show, filmový či divadelný zážitek, a podle toho strukturuje svou čtivou knihu, kde například i shrnutí poskytuje ve formě poznámek režiséra. 

 

Následuje deset hlavních myšlenek knihy: 

1. 
   Odpovězte posluchačům velmi brzo na otázku: "Proč by mě měla tahle prezentace sakra zajímat?" - lidé jsou velmi sobečtí tvorové a pokud prezentace nebude o nich a pro ně, nemá cenu ji dělat.
2. Plánujte prezentaci pomocí tužky a papíru - nepoužívejte ani PowerPoint ani Keynote. Naplánovat hodinovou prezentaci přitom může zabrat až 60 hodin času.
3. Neprezentujte, vyprávějte příběh - včetně hrdinů a zločinců, zápletek a problémů, k nimž okamžitě nabídnete řešení.
4. Neprezentujte výrobek či službu - prezentujte sen o lepším životě vašich posluchačů.
5. Klíčová sdělení by měla mít do 140 znaků jako posty na Twitteru - v jejich prezentaci buďte konzistentní napříč všemi marketingovými materiály.
6. Prezentujte ve trojicích - mějte tři hlavní části a v nich tři klíčová sdělení
7. Zapomeňte na odrážky - a seškrtejte počet slidů na minimum. Nechte si jen ty nejkreativnější.
8. Oživte svá čísla - nejlépe pomocí metafor a přirovnání. Lidský mozek nejlépe vstřebává informace, dostává-li je v kontextu.
9. Vyjadřujte se pozitivně, srozumitelně a hravě - vždy když mluvíte, vykreslujete v myslích svých posluchačů obrazy. Jaké budou, je jen na vás.
10. Naplánujte moment překvapení - pokud v nestřežené chvíli nafouknete papírový sáček a prásknete ho, bude si to každý pamatovat. Pokud k tomu šikovně přidáte své sdělení, máte vyhráno.

Knihu lze doporučit každému, kdo chce prezentovat jinak než prostřednictvím předpřipravených odrážek v PowerPointu. Každému, kdo nechce své posluchače nudit a každému, kdo chce něco prodat.

Recenzovaná verze: anglická, česká                                                      Doporučení: ČÍST / NEČÍST

T!p: Jak použival Steve Jobs těchto deseti myšlenek například při prezentaci počítače MacBook Air v roce 2008, se můžete podívat třeba zde.

 

T!p: Kniha je k dispozici v angličtině i jako audiokniha, kterou poutavě čte sám autor.

Proč filmový průmysl nesnáší originalitu

Jistě se vám už stalo, že jste se při sledování nějakého filmu nemohli zbavit pocitu, že jste promítaný děj již viděli. Někdy jdete do kina přímo na to samé. Někdy jdete do kina na ty samé herce. Filmový průmysl je na tom s originalitou velmi špatně.

A z finančního hlediska je to velmi správná strategie.

Agregace publika

Celý trik je v tzv. agregaci případně rovnou výrobě publika. Filmoví tvůrci dobře vědí, že diváci se dělí na určité segmenty (například muži či ženy do 25 let), které se rády dívají na tytéž věci. Finta tkví v tom dát tyto lidi dohromady, udělat z nich celistvou skupinu a pak jim pokud možno co nejvíckrát prodat totéž. 

Do kin se pak nasazují filmy tak, aby vždy oslovily všechny divácké segmenty a vzájemně si pokud možno nekonkurovaly. Pokud se však najde velmistr, jako je například James Cameron, který dokáže vyrobit něco tak kolosálně neoriginálního, jako je Titanic či Avatar, mají majitelé multiplexů žně, protože se daří na jeden film přilákat skoro všechny cílové skupiny.

Poptávka po originalitě neexistuje

Současný filmový průmysl dobře ví, že diváci netouží po ničem novém. Natočíte-li film o tom, jak vlkodlaci koušou lidi do zadku, přijde spousta diváků. Natočíte-li však film o tom, jak koušou lidi do zadku vlkodlaky, nepřijde skoro nikdo.

Lidé nesnáší novinky a milují převlečené stařinky. Představte si, že byste si ráno otevřeli noviny, kde se píše, že naši politici nekradou a že ceny všeho klesají. Přestali byste je pravděpodobně číst, protože nepotvrzují to, co si dávno myslíte.

Proto zná filmový průmysl jen pět univerzálních scénářů, které nám předhazuje pořád dokola a proto se chodíme do kina dívat na filmové hvězdy a ve skrytu duše doufáme, že nám nepředvedou nic nového. James Bond dokázal na filmových plátnech předvést totéž již 23x a vydělává stále více.

Čtyři typy produktů

Současný filmový průmysl tedy nabízí pouze následující typy filmů:

1. Remake - předělávka filmu, který má již vytvořené publikum - Total Recall, King Kong, Spider-Man

2. Pokračování - filmy mohou jít popořadě (tzv. Sequely - Saw, Rychle a zběsile), protisměrně (tzv. Prequely - Univerzita pro příšerky) a napřeskáčku (Hvězdné války, Shrek, Underwolrd, X-men)

3. Adaptace knih a televizních seriálů - Harry Potter, Mission Impossible, Muzikál ze střední III, Simpsonovi ve filmu
 
4. Rozšíření hraček a videoher - Lego Movie, Lara Croft, Transfomers

jakmile se objeví něco nového, filmový průmysl to buď přetransformuje na něco starého či to smete ze stolu a pošle do domény filmových festivalů či (a to je poměrně překvapivé) kabelových televizí.

Neoriginalita v Česku

Posedlost vymýtáním originality není pouze doménou Holywoodu. V Čechách je největším mistrem ve vyrábění publika a servírování stejných filmů bezesporu Zdeněk Troška. Přestože jsou jeho filmy po stránce tvůrčí podřadné, dokonale vyhovují vkusu většinového publika a lze je téměř donekonečna opakovat. Ze Zdeňka Trošky nebude nikdy dobrý filmař. Ale vždycky to bude dobrý obchodník a marketér.

Neoriginalita je i uměním našich filmových distributorů a to už velmi dolouho. Už za komunismu se spolu nijak nesouvisející filmy prodávaly publiku jako vzájemná pokračování (Muž z Acapulka, Muž z Ria, Muž z Honkongu) a současná praxe není jiná.

Kde (ne)hledat originalitu

Jakmile jde o vydělávání peněz a mainstreamovou zábavu, můžete iluze o originalitě hodit přes palubu. Originalitu najdete možná v divadlech, na filmových festivalech a někdy na kabelových televizích. A pak třeba i sami u sebe. Pokud ji však budete chtít zpeněžit, budete to mít velmi obtížné.

A až se za pár let objeví remake Harryho Pottera I - VIII, nedivte se.

T!p: O tom, jak zatočil s originalitou Holywood, se dočtete ve vynikající knize Ekonomika Holywoodu od Edwarda Jaye Epsteina.

T!p: O agregaci audience se dočtete více zde.

Aktiva, co netahají peníze z kapsy

Aktiva představují majetky, věci či práva, u kterých lze racionálně očekávat, že nám v budoucnu přinesou ekonomický prospěch. Aktiva lze dědit. Jsou to tedy majetky, které produkují příjmy, a které lze odkázat budoucím generacím.

Aktivum musí vydělávat 

Aktivem jsou tedy jen majetky, které vydělávají. Aktiva jsou vhodná pro investice, protože umožňují, na rozdíl od hotovostních a bezhotovostních peněz, uchovávat hodnotu.

Kv!z:

Je dům či byt, ve kterém bydlíte, aktivem?
Bohužel nikoliv. Takový majetek jen spotřebovává peníze a žádné ekonomické prospěchy od něj čekat nemůžete. 

Je aktivum vaše práce?
Také ne, protože ji nelze převést na někoho jiného. Jakmile přestanete do práce chodit, přestane vám vydělávat. 

Je aktivem vaše rodina?
Pokud nežijete v sociální skupině, kde je žádoucí mít co nejvíce potomků, kteří živí rodiče, opět nikoliv.

Je vládní dluhopis s úrokovou sazbou 1% aktivem?
Možná, je-li míra inflace pod 1%. Je-li vyšší, jako že většinou je, dluhopis nám prodělává a aktivem není.

Která aktiva vydělávají?

Investovat můžete do celé řady aktiv. Uveďme si alespoň základní kategorie:

1. Papírová aktiva - akcie, dluhopisy, deriváty, směnky, podílové fondy a

další. Papírová aktiva jsou extrémně ošidná, protože nakoupit je lze velmi snadno, ovšem vydělat na nich umí jen málokdo.

2. Nemovitosti - domy, byty, pozemky, či kancelářské prostory na pronájem. Představují pomalý, ale poměrně kontrolovatelný způsob, jak zbohatnout.

3. Podíly ve společnostech - ať již přímo podíly ve společnostech s ručením omezeným, či dividendové akcie. Pro podobné investice se musíte většinou stát podnikatelem.

4. Práva duševního vlastnictví - patenty, ochranné známky, vaše nápady. Například Krteček je jedním z nejlépe vydělávajícím českým aktivem založeným na duševním vlastnictví.

5. Umění - obrazy, starožitnosti, sochy apod.

6. Komodity - zlato, stříbro, drahokamy, platina apod.

Aktiva můžete v rámci jednotlivých kategorií i mezi nimi diverzifikovat. Více o diverzifikaci se dočtete zde.

Která aktiva jsou nejlepší?

Nejlepší aktiva jsou ta, kterým a) skvěle rozumíte, která  b) ovládáte a která c) sama, bez vašeho přičinění, vydělávají. 

Př!klad:

Vaším koníčkem je štrikování. Vymyslíte parádní vzor na šálu. Místo toho, abyste uštrikovali hromadu šál a ty pak prodávali, pověsíte samotný vzor a postup jeho vytvoření za $1,99 na internet a necháte uživatele, ať jej sami nakupují a platí. Máte aktivum založené na duševním vlastnictví.

Př!klad:

Rozhodnete se vstoupit do 2. pilíře penzijního spoření. Každý měsíc deponujete určitou částku, například 1000 Kč, do papírových aktiv, která vám vynášejí méně, než činí míra inflace. Nemáte nejmenší tušení, kdo a jak vaše peníze investuje a navíc se ke svým penězům nemůžete několik let dostat. Nemáte žádnou záruku, že vám stát vaše spoření neznárodní. Toto není aktivum.
 

Co z toho plyne? 

Chcete-li uchovat, či zvýšit své bohatství, pak:

1) Zbavte se iluzí, že dům, ve kterém bydlíte, vaše práce, vaše auto a vaše rodina, jsou aktiva 
2) Nakupujte a vytvářejte pouze majetky, které vám v budoucnu přinesou nějaký ekonomický prospěch
3) Nakupujte a vytvářejte pouze aktiva, kterým rozumíte, které ovládáte, a která mohou vydělávat i bez vaší přítomnosti

Varován!: Navzdory tomu, co tvrdí různě uváděné definice, v účetnictví představují aktiva všechno, co účetní jednotka vlastní, bez ohledu na to, zda jí to v budoucnu přinese, či nepřinese prospěch. Leč účetní jednotka, která má ve svém portfoliu aktiva, která nepřináší ekonomický prospěch, samozřejmě generuje ztrátu.
 
T!p: První, kdo přišel s kontroverzní myšlenkou, že dům, ve kterém bydlíte, není aktivum, ale pasivum, byl Robert Kiyosaki v knize Bohatý táta, chudý táta.