Den finanční gramotnosti s Wikipedií

Vdobě od 8. září do 8. listopadu 2013 bude již podruhé probíhat na české Wikipedii soutěž, spočívající ve vytvoření či zkvalitnění již založených hesel na české Wikipedii, otevřené internetové encyklopedii. Ta obsahuje již přes 240 000 hesel, ve finanční oblasti však existuje mnoho termínů, které zde zatím nejsou, nebo je jejich kvalita nízká. Na soutěžní stránce naleznete seznam 25 hesel, která stejně jako loni organizátor Partners Financial Services, a.s. ve spolupráci s Wikimedia ČR vybral jako soutěžní a jejichž vznik či zkvalitnění odmění 25 cenami: 5× voucher do knihkupectví za 1500, 5× za 1000 a 15× za 500 Kč. Přihlásíte-li se do Wikipedie z jiné adresy, zadejte do vyhledávacího políčka Wikipedie:Den finanční gramotnosti.

Podmínky soutěže

1. První podmínkou pro zařazení do soutěže o lákavé ceny je napsání či zkvalitnění již existujícího hesla v termínu od 8. září (od 00:01) do 8. listopadu (do 23:59) 2013.
2. Druhou podmínkou je být na Wikipedii zaregistrován, což je však snadné, rychlé a zdarma.

Vítězové budou vybráni na základě hodnocení Komise, hodnotit se bude obsahová i formální kvalita hesla. Hodnotící komise si vyhrazuje právo neudělit žádnou cenu. Vítězové budou veřejně vyhlášeni a ceny budou předány 30. listopadu 2013 na V. české wikikonferenci.

(převzato z Wikipedie)

Spořit či nespořit?

Přestože banky nabízejí celou řadu spořících produktů a přestože je velmi romantické házet korunky do prasátka, ke spoření bych přistupoval velmi skepticky. Mám k tomu následující tři důvody:

1. Všechny měny na světě ztrácejí na hodnotě

Podívejme se na vývoj hodnoty naší národní měny. Přestože se v posledních letech chlácholíme tím, že díky ekonomickým krizím máme alespoň nízkou inflaci, ve dlouhodobém spořícím či investičním horizontu je inflace koruny stále vysoká.

Inflace CZK od roku 1989 do roku 2012 (Zdroj: ČSÚ)

Z údajů Českého statistického úřadu totiž vyplývá, že průměrná roční inflace za posledních 20 let byla 5,615% a že koruna ztratila téměř 70% své hodnoty.

Ztráta hodnoty CZK od roku 1992 do roku 2012 (Zdroj: ČSÚ)

Ano, je zřejmé, že tak zančný pokles byl způsoben vysokou inflací při uvolnění cen na počátku devadesátch let.

 

Pokud však čekáte, že se dožijete 75 let a hodláte udržovat hodnotu svého bohatství dlouhodobě, pak vězte, za svůj život zažijete jednu recesi (kdy váš soused přijde o práci) a jednu depresi (kdy přijdete o práci vy). Celkově tak očekávejte tři finanční posuny podobné tomu, který je vidět v grafech kolem a po roce 1991. Jeden finanční výkyv jsme tedy již zažili. Další bude zřejmě přijetí či pád Eura a ten třetí… těžko říct.                

Koruna není jediná měna, která valem ztrácí hodotu. Od té doby, co přestal být americký dolar směnitelný za zlato (1971), ztratil na své hodnotě 82%. Kanadský dolar ho kopíroval, jak je vidět z následujícícho obrázku.
  

Ztráta hodnoty USD a CAD od roku 1970 do roku 2009 (Zdroj: Ministerstvo práce USA a Statistický úřad Kanady)

 

2. Reálná úroková sazba nahrává dlužníkům

Reálná úroková sazba se spočítá velmi jednoduše tak, že se od nominální úrokové sazby uváděné bankami odečte očekávaná míra inflace v horizontu po který spoříme, respektive dlužíme.

 

Př!klad A:

 

Rozhodneme-li se spořit prostřednictvím termínovaného vkladu na 2 roky s úrokovou mírou 2,5% u některé z bank a zároveň víme, že inflace v roce 2013 je kolem 3,2% a v roce 2014 bude podobná, můžeme očekávat, že:

 

nominální úroková sazba (2,5%) - míra inflace (3,2%) = reálná úroková sazba (-0,7%).

 

Při podobném spoření tedy z každé uložené tisícikoruny přijdeme o 7 Kč.

 

Př!klad B:

 

Rozhodneme-li se naopak pro hypoteční úvěr s úrokovou sazbou 2,7% se splatností 20 let a zároveň víme, že dlouhodobá inflace v České republice je cca 5,6% pak můžeme očekávat, že

 

nominální úroková sazba (2,7%) - míra inflace (5,6%) = reálná úroková sazba (-2,9%)

 

Při takovém dluhu tedy z každé zapůjčené tisícikoruny splatíme jen 971 Kč (o 29 Kč méně) a navíc máme nemovitost, jejíž hodnota v čase zřejmě poroste a může přinášet peněžní příjmy, pokud ji například pronajmeme.              

 

3. Banky nemají rády spořínky

 

Pokud si v bance ukládáme, půjčujeme bance peníze a jsme pro ni pasivem. Tedy někým, o koho se musí starat a komu musí platit úrok. 

 

Pokud si však od banky půjčíme, jsme někým, kdo jí vydělává, tedy jejím aktivem.

 

A podle toho se i banky chovají. Zkuste si někdy povšimnout, jaký servis vám finanční domy poskytují, když ukládáte a jaký když si půjčujete a jaké úroky dostáváte a jaké platíte.

 

Co z toho plyne?

 

1. Spořte jen v případě, že si potřebujete vytvořit základní kapitál pro investici.

2. Stále bezcennější peníze měnte na jiné formy aktiv, nejlépe ty, které vydělávají další peníze.

3. Máte-li dobrý investiční nápad, nebojte se si na něj od banky půjčit.

 

T!p: O tom proč je lepší rozumně dlužit než spořit se dočtete v knihách Bohatý táta, chudý táta od Roberta Kiyosakiho a Jak zbohatnout od Vladimíra Procházky.

 

Nuda a neodvratnost bohatnutí

Většina lidí na světě je, co se hmotného zajištění týče, relativně chudá. Dokonce i ve vyspělých zemích odchází většina obyvatelstva do důchodu bez valného finančního zajištění a spoléhá se, že jim stát zajistí živobytí a diví se, když jim stát zajistí živoření.
 
A přitom je bohatnutí veskrze nudný a neodvratný proces. Tedy pokud máte plán a držíte se jej. Nabízím ten svůj v následujících pěti bodech:
 
1. Zajistěte si dostatečný měsíční příjem
 
Najděte si práci, která vás dostatečně platí za to, co umíte. V některých zemích (USA) není výjimkou mít prací vícero. V ČR se mít více prací nenosí, zaměstnanci příliš pilně plýtvají časem na neplacené přesčasy.
 
2. Rozpočtujte a zajistěte si čistý měsíční příjem
 
Čistý měsíční příjem je to, co vám zbyde po odečtení veškerých měsíčních výdajů od vašeho měsíčního příjmu. Své měsíční výdaje udržíte na uzdě pouze zodpovědným rozpočtováním.
 

 

V České republice zná svůj měsíční rozpočet jen velmi nízké procento lidí.
 
3. Vytvořte základní kapitál
 
Kumulací čistých měsíčních příjmů vytvořte základní částku, kterou lze použít pro následnou investici do majetku (aktiva), který vám bude přinášet pasivní příjmy. Tímto aktivem může být třeba nemovitost na pronájem, akcie přinášející dividendu, duševní vlastnictví přinášející tantiému nebo váš vlastní nový podnik, přinášející zisk.
 
4. Použijte finanční páku a investujte
 
Svůj základní kapitál použijte jako výchozí složku, na kterou získáte cizí kapitál (úvěr, půjčku). Pokud pak ze získaných financí pořídíte aktivum, které vám vydělává víc, než kolik za cizí kapitál platíte, funguje tzv. finanční páka ve váš prospěch.

Aktiva produkující pasivní příjmy následně posilují váš čistý měsíční příjem. Vzniká finanční koloběh, který zvyšuje vaše čisté jmění (bohatství měřené penězi).

 
5. Chraňte své bohatství a vzdělávejte se

Své bohatství chraňte zejména před daněmi, ale i rodinou a přáteli. Rodina a přátelé jsou překvapivě těmi, kdo bude mít s vaším bohatnutím největší problém. Vaší nejlepší obranou jsou znalosti a vaše finanční gramotnost.
 
Celý postup lze libovolněkrát opakovat až do dosažení takové úrovně čistého jmění, kdy nemusíte chodit do práce, která vás nebaví a začnete smysluplně využívat svůj čas.

A samozřejmě, čím dříve začnete, tím dříve se do takového momentu dostanete. 
 
Př!klad:
 
V práci vyděláváte cca 20 000 Kč čistého. Máte mlhavou představu, že něco z toho padne na nájem, něco na jídlo, spousta na zábavu. A chtěli byste být bohatí. Použijete následujících pět kroků:
 
1) Seženete si brigádu (například doučování středoškoláků), kde vyděláte dalších 8 000 Kč měsíčně čistého. Celkem tedy máte 28 000 Kč měsíčně.
 
2) Odpovědným rozpočtováním zjistíte, že vaše měsíční výdaje jsou 18 000 Kč. Váš čistý měsíční příjem je 10 000 Kč měsíčně. Ten každý měsíc odložíte do tak zvaného investičního fondu.
 
3) Za 12 měsíců máte v investičním fondu 120 000 Kč.
 
4) 120 000 Kč použijete jako základní kapitál ke koupi aktiva, představovaného například malým bytem v panelovém domu u metra v hodnotě 1 200 000 Kč, který ihned pronajmete za 7 000 Kč. Byt profinancujete hypotékou s měsíční splátkou 5 000 Kč. Do vašeho čistého měsíčního příjmu tak každý měsíc přibude 2 000 Kč.
 
5) Zjistíte si, jak se účtuje o pronájmu bytu, jak odečíst úroky, odpisy a další náklady tak, abyste legálně platili co nejnižší daň. Z investičního fondu nepůjčujete ani kamarádům a byt ani nepronajímáte mladší sestře za netržní nájem.
 
A za 10 měsíců celou akci zopakujete. Za několik let nemusíte chodit do práce.

T!p: Podobný pětibodový postup poskytuje i Robert Kiyosaki ve své knize Zvyšte své finanční IQ.

T!p: O tom jak (ne)diverzifikovat aktiva, která přinášejí pasivní příjem se dočtete více zde.

T!p: Máte-li již základní kapitál a chcete investovat do podnikání, začněte se sto let starým nápadem.

Lístek do kina za 50 Kč? Těžko...

Taky jste už někdy vyrazili do multiplexu v rámci promoakce za 50 korun a kino bylo nabité?

A taky vám vrtalo hlavou, proč nejsou v multiplexech lístky za 50 Kč stále a proč nejsou kina plná? Proč stojí lístek 180 Kč a v kinech je poloprázdno?

Napadlo vás dokonce, že byste si pořídili vlastní kino a šli cestou nízkých cen a vysokého počtu diváků? Myšlenka je to jistě dobrá, bohužel však ekonomicky neživotaschopná, především pro začínajícího podnikatele.

Celý trik se skrývá v hrubé marži. Hrubá marže se spočítá velmi jednoduše:

Hrubá marže = Tržby za lístky - Náklady na prodané lístky

Z hrubé marže je třeba uhradit tzv. režie kina, což je skoro všechno, od platů zaměstnanců po energie. Kino může požadované hrubé marže dosáhnout dvěma cestami.

1. Nalákat málo diváků, kteří budou platit vysoké vstupné
2. Nalákat hodně diváků, kteří budou platit nízké vstupné

Obě metody vedou ke zhruba stejnému výsledku. Pro kino je ale přijatelnější, aby se v něm pohybovalo méně bohatších lidí, se kterými mít méně práce, a kteří mají dost peněz na to, aby kupovali předražené občerstvení, než davy chudších diváků, kteří si nekoupí z doplňkového prodeje nic.

Jinými slovy: Je mnohem jednodušší obsluhovat jednoho bohatého klienta za 200 korun, než čtyři chudé za 50 korun.

Kino totiž potřebuje především vydělat s co nejmenší námahou. A nikoliv pobavit masy.

Začínající podnikatelé mohou z cenové strategie multiplexů čerpat inspiraci. Pokud totiž začínáte podnikat, očekávejte, že budete dělat chyby... a ty se musí zaplatit z vaší hrubé marže. Je-li příliš nízká, rychle proděláte.

Co z toho tedy plyne?

1. Za padesát korun se bude do kina chodit zřejmě jen v rámci promoakcí a festivalů, kde vstupné platí sponzoři.
2. Budete-li se jako začínající podnikatelé snažit vymezit proti konkurenci cenou, pravděpodobně nepřežijete.

Zaj!mavost: Lístek do kina je klasickým případem opce. Diváci si totiž kupují možnost v určitý budoucí moment po určitou dobu využít právo  dívat se na film. Toho práva mohou nebo nemusí vyžít.

T!p: O důležitosti vysoké hrubé marže u začínajících podnikatelů se dočtete v zajímavé knize Street Smarts od Norma Brodského a Bo Burlinghama.

T!p: O tom, že na lístcích do kina multiplexy vlastně vůbec nevydělávají, se dočtete ve vynikající knize Ekonomika Holywoodu od Edwarda Jaye Epsteina.

Sto let staré nápady

Chcete začít podnikat, ale stále čekáte na to, až vás napadne nějaký geniální nápad? Až vás napadne něco nového, neotřelého, chytrého, levného, převratného, po čem bude každý toužit?

Pak zřejmě nikdy podnikat nezačnete. A taky nikdy nezbohatnete.

Ač se to zdá kontraintuitivní, vstupovat na již existující trhy se starými nápady je překvapivě nejlepší cesta k úspěchu. Že je na trhu hodně firem a velká konkurence? Výborně! Aspoň víte, že trh existuje.


Většina dnešních milonářů totiž zbohatla na úplně obyčejných věcech. Vybrali si běžný koncept tvorby hodnoty, který postupně vylepšili tak, že nalezl uplatnění na trhu.

Každý z nás si doma umí udělat stejně dobrou kávu, jako prodávají za 150 Kč ve Starbucksu. A přesto Starbucks vydělává. A vymyslel Starbucks něco revolučně nového? Vůbec ne. Nápad prodávat kávu je jistě starší než sto let. Zbytek jsou jen iterace (příchuť, místo, přístup personálu, reputace, atd.).

Existuje 12 přes sto let známých způsobů tvorby hodnoty:

1. Výrobek - Vytvořte věc či nehmotnou entitu, a pak ji prodejte za cenu vyšší, než byly náklady. Ideální je, pokud se vám podaří vytvořit něco, co se samo bez vaší účasti prodává a replikuje (píseň na iTunes, počítačová hra na Steamu apod.).
2. Služba - Poskytněte pomoc či asistenci a pak si nechte zaplatit za užitek, který vaše služba přinesla. Uvědomte si ale, že pokud službu poskytujete vy, těžko se zreplikujete. 
3. Přeprodej - Kupte zboží z velkoobchodu za nízkou cenu a prodejte jej dál za cenu vyšší. Nejbohatší firmou světa je Wallmart, který nic nevyrábí, jen přeprodává.
4. Pronájem - Získejte aktivum, které následně pronajměte třetí osobě za úplatu.
5. Zprosředkování - Marketujte a prodávejte aktiva či služby, které nevlastníte - třeba jako to dělá realitní kancelář s domy a byty.
6. Předplatné - Na opakované bázi nabídněte hodnotu a pak si účtujte pravidelné částky - například jako kabelové televize.
7. Sdílení zdroje - Sdílený zdroj je aktivum, které může využívat více lidí zároveň - například muzeum.
8. Opce - Prodávejte práva provést předem definovanou činnost po určitou dobu. Typickým příkladem opce je lístek do kina, který umožňuje divákovi v určitou dobu shlédnout konkrétní film na konkrétním místě.
9. Půjčky - Umožňují dlužníkovi za úplatu využívat zdroje po předem specifikovanou dobu.
10. Pojištění - Je transfer rizika z kupujícího na prodávajícího a jeho rozprostředí na velký počet subjektů.
11. Kapitálové investice - které představují nákup podílu v podnikání někoho jiného.
12. Agregace audience - Získejte pozornost lidí s podobnými charakteristikami a předprodejte přístup k nim někomu dalšímu. Jako příklad může sloužit blog o cestování, který poskytuje prostor k inzerci cestovním kancelářím.

Těchto dvanáct forem tvorby hodnoty lze samozřejmě různě kombinovat. Multiplex kin je napřklad kombinací sdíleného zdroje, prodeje opcí, agregace audience, služeb a produktů.

Co z toho tedy plyne?

Chcete-li podnikat, vyberte si přes sto let starý koncept a začněte.

Akce je polovinou úspěchu. A ten zbytek musíte dohnat inkrementálním zlepšováním.

Být na trhu Křižákem se totiž velmi často nevyplácí.

T!p: O 12ti formách tvorby hodnoty píše velmi precizně Josh Kaufman ve své knize The Personal MBA.

T!p: O důležitosti výběru sto let starého konceptu pro začínající podnikatele se píše v knize Street Smarts od Norma Brodského a Bo Burlinghama.

Kolik stojí sex?

Zajímalo vás někdy, jak přijatelné či nepřijatelné je platit za sex? A zajímalo vás, kolik vlastně takový sex stojí? Začněme příkladem:

Př!klad:

Jistý mladík pozná jistou mladou dámu a pozve ji na schůzku. Zaplatí za ni kino, pak večeři a daruje ji růži. Na druhé schůzce zaplatí vstup na výstavu, jízdu parníkem a další večeři v restauraci s krásným výhledem. Na třetí schůzku si už půjčí od kamaráda, aby mohl zaplatit vstup do Zoo a další květiny.

Dívka je milá, ale zdrženlivá. Chlapec doufá, že na třetí schůzce dostane alespoň polibek. To se ale nestane. Na čtvrté schůzce, když platí vstup do divadla, mladík mezi řečí opatrně zmíní, jak mu tohle randění likviduje rozpočet.

A najednou se z něj v očích dívky stane monstrum, které baží jen po sexu. A je po románku.

Všichni ve svých životech dodržujeme dvojí normy. Ty první jsou sociální a ty druhé tržní. To, co mladík nechtěně udělal, bylo, že použil na sociální situaci tržní normu.

Tržní normy jsou racionální, a je z nich zřejmé, kolik co stojí. Samozřejmě i sex se může řídit tržními normami, neboť je možné si jej obstarat za úplatu. Zde je třeba mít na paměti, že platí běžný zákon nabídky a poptávky.

Prostitutky berou vždy na hodinu obvykle více než například architekti, jednoduše proto, že bude vždy víc architektů, co poptávají prostitutky, než prostitutek, co poptávají architekty. A taky proto, že většina z nás v mládí toužila být spíš architektem, než prostitutkou a proto je prostitutek obvykle méně, než jiných profesí.

Navigovat vody sociálních norem bývá extrémně obtížné. A jakmile zaměníte sociální normu za tržní, většinou nebývá cesty zpět. Jinými slovy, jakmile někomu zaplatíte za sex a on to přijme, těžko se u něj dočkáte sexu jiného, než za peníze.

Jaká z toho plynou poučení?

1. Máte-li pocit, že za svou snahu v sociální oblasti nedostáváte to, co si zasloužíte, zdvořile se rozlučte a odejděte.
2. Nikdy před druhým nezmiňujte, kolik vás schůzky stojí. Nepřijatelné je i komentovat vysoké ceny v restauraci, přestože je druhá strana jasně vidí. Komentářem posouváte vztah do tržní roviny, ze které ho jen těžko dostanete.
3. Dávejte drobné dárky, ale strhávejte z nich důsledně cenovky. Na základě sociálních norem tak máte šanci získat vyšší protihodnotu, než když na dárku cenovka zůstane a druhá strana se cítí díky tržním normám povinována se revanšovat jen do výše uvedené na cenovce.

Kolik tedy stojí sex? Těžko říct, ale pamatujte na nesmrtelná slova Woody Allena, který trefně poznamenal, že

"Nejdražší sex je sex zdarma"



T!p: O tom, proč jsou prostitutky dražší než architekti se dočtete v knize Špekonomie aneb Freaconomics od Stevena D. Levitta a Stephena J. Dubnera.

T!p: O aplikaci sociálních a tržních norem i na jiné situace píše velmi pěkně Dan Ariely ve svém bestselleru Jak drahé je zdarma.