Proč filmový průmysl nesnáší originalitu

Jistě se vám už stalo, že jste se při sledování nějakého filmu nemohli zbavit pocitu, že jste promítaný děj již viděli. Někdy jdete do kina přímo na to samé. Někdy jdete do kina na ty samé herce. Filmový průmysl je na tom s originalitou velmi špatně.

A z finančního hlediska je to velmi správná strategie.

Agregace publika

Celý trik je v tzv. agregaci případně rovnou výrobě publika. Filmoví tvůrci dobře vědí, že diváci se dělí na určité segmenty (například muži či ženy do 25 let), které se rády dívají na tytéž věci. Finta tkví v tom dát tyto lidi dohromady, udělat z nich celistvou skupinu a pak jim pokud možno co nejvíckrát prodat totéž. 

Do kin se pak nasazují filmy tak, aby vždy oslovily všechny divácké segmenty a vzájemně si pokud možno nekonkurovaly. Pokud se však najde velmistr, jako je například James Cameron, který dokáže vyrobit něco tak kolosálně neoriginálního, jako je Titanic či Avatar, mají majitelé multiplexů žně, protože se daří na jeden film přilákat skoro všechny cílové skupiny.

Poptávka po originalitě neexistuje

Současný filmový průmysl dobře ví, že diváci netouží po ničem novém. Natočíte-li film o tom, jak vlkodlaci koušou lidi do zadku, přijde spousta diváků. Natočíte-li však film o tom, jak koušou lidi do zadku vlkodlaky, nepřijde skoro nikdo.

Lidé nesnáší novinky a milují převlečené stařinky. Představte si, že byste si ráno otevřeli noviny, kde se píše, že naši politici nekradou a že ceny všeho klesají. Přestali byste je pravděpodobně číst, protože nepotvrzují to, co si dávno myslíte.

Proto zná filmový průmysl jen pět univerzálních scénářů, které nám předhazuje pořád dokola a proto se chodíme do kina dívat na filmové hvězdy a ve skrytu duše doufáme, že nám nepředvedou nic nového. James Bond dokázal na filmových plátnech předvést totéž již 23x a vydělává stále více.

Čtyři typy produktů

Současný filmový průmysl tedy nabízí pouze následující typy filmů:

1. Remake - předělávka filmu, který má již vytvořené publikum - Total Recall, King Kong, Spider-Man

2. Pokračování - filmy mohou jít popořadě (tzv. Sequely - Saw, Rychle a zběsile), protisměrně (tzv. Prequely - Univerzita pro příšerky) a napřeskáčku (Hvězdné války, Shrek, Underwolrd, X-men)

3. Adaptace knih a televizních seriálů - Harry Potter, Mission Impossible, Muzikál ze střední III, Simpsonovi ve filmu
 
4. Rozšíření hraček a videoher - Lego Movie, Lara Croft, Transfomers

jakmile se objeví něco nového, filmový průmysl to buď přetransformuje na něco starého či to smete ze stolu a pošle do domény filmových festivalů či (a to je poměrně překvapivé) kabelových televizí.

Neoriginalita v Česku

Posedlost vymýtáním originality není pouze doménou Holywoodu. V Čechách je největším mistrem ve vyrábění publika a servírování stejných filmů bezesporu Zdeněk Troška. Přestože jsou jeho filmy po stránce tvůrčí podřadné, dokonale vyhovují vkusu většinového publika a lze je téměř donekonečna opakovat. Ze Zdeňka Trošky nebude nikdy dobrý filmař. Ale vždycky to bude dobrý obchodník a marketér.

Neoriginalita je i uměním našich filmových distributorů a to už velmi dolouho. Už za komunismu se spolu nijak nesouvisející filmy prodávaly publiku jako vzájemná pokračování (Muž z Acapulka, Muž z Ria, Muž z Honkongu) a současná praxe není jiná.

Kde (ne)hledat originalitu

Jakmile jde o vydělávání peněz a mainstreamovou zábavu, můžete iluze o originalitě hodit přes palubu. Originalitu najdete možná v divadlech, na filmových festivalech a někdy na kabelových televizích. A pak třeba i sami u sebe. Pokud ji však budete chtít zpeněžit, budete to mít velmi obtížné.

A až se za pár let objeví remake Harryho Pottera I - VIII, nedivte se.

T!p: O tom, jak zatočil s originalitou Holywood, se dočtete ve vynikající knize Ekonomika Holywoodu od Edwarda Jaye Epsteina.

T!p: O agregaci audience se dočtete více zde.